Můj milý háj tak odraný tu stojí,
poslední suchý list se chvěje na větvích,
co šedá oblaka se zvolna strojí
sypati na zem bělostný svůj první sníh...
Tak všecko, jak ta krása háje, mizí
v bezedném jícnu, jenž se minulostí zve,
sníh zapomnění i na lásku ryzí
napadne, i na žal, jenž srdce krutě rve...