Mrtvolu svého idolu
jsem v nesvěcenou srdce svého zem
bez bubnů, trub a vzlyků pochoval –
teď bezduchým tam dříme snem.
Je pustý kolem noční kraj,
sníh měkce padá na utvrdlou zem...
slyš, někdo přichází, a tiše tak:
mé city jdou se modlit sem...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.