Až měsíc uvidím a rosa padat bude,
já v háji u řeky na trávu ovlhlou
si tiše pokleknu, mdlé ruce rozpnu k výším
a Bídných modlitba zavíří srdcem mým.
A kolem dubů sbor jak chor asketů chmurných
si bude šeptati staleté žalmy své,
na nebi rozzáří se hvězdy mléčnou drahou
a v bílé noci kdes pět budou labutě...