Skip to content
1875–1933

Nad uzavřenou historií mé lásky.

Bohuslav Květ

Ještě sním o Ženě... Však již to nejsi ty! Svou duši plamennou, kde nová slunce hoří, s královským Dědictvím já chtěl ti nabídnout, však ty jsi nedovedla ocenit můj dar.

Ještě sním o Ženě... Vím, dlouho půjdu pouštěmi s oněmlým steskem osamělých duší, ale jednou přec pozdravím svou Vysněnou, lilii bílou, neskonalých krás,

jež v srdce mého svadlý květ nadýchá nových svěžestí...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.