Na vodách Neklidu má loďka nejistá
se těžce k předu potácí,
rackové divoce kol ráhen poletují
a teskná duše má do dálek zírá s úzkostí...
Oh, kdybych jen cestu znal k těm luzným ostrovům,
které jsem za cíl své plavby vyvolil,
a kdybych moh’ vypátrat skaliska skrytá pod vodou,
bych pohromě se moh’ vždy šťastně vyhnouti!
Ó Pane, zbav mě té děsné úzkosti!
Rozžehni světla jasná na nebi
a vzdal mě všech úskalí, tragický zmar mi věštících,
a loďku mou za pohod doveď k těm čarovným ostrovům!...