Mladičké jaro plaše vykukuje
z mezí i ze brázd vlhce vonících
a tomu, jenž mřel po něm celou zimu,
zas kouzlí úsměv chorých na lících...
A tomu, jenž mřel po něm celou zimu,
číš’ dojmů podá nových, panenských...
Zadarmo přístup bude k panorámě...
Oh vůně lesů, kouzlo samot v nich!
Mladičké jaro plaše vykukuje...
A nechať duši smutek rve a bol,
už nebude tak těsno jako v zimě,
když krása objímat nás bude kol...