Ty’s přišla jako idol snu,
za jehož zjevení jsem marně dosud Boha prosil,
ty’s přišla... já se bál, abych se neprobudil,
však já se probudil, a ty jsi zůstala...
A ty jsi zůstala a na věky chceš zůstat,
milenko má, já nevím, co mám říci:
však miluješ-li mne, jak sama jsi mi děla,
nuž, pojď a pokleknem a budeme se modlit!
Modlit se budeme, jak andělé se modlí,
ret na rtu zaplane, srdce bít budou v rythmu,
a věř, že vyslyší nás Otec Všemohoucí
a našim nadějím dá uzrát v pravou chvíli...