Jen dále, drahý, hrej
(rád mám zpěv houslí tvých)
a v mrtvo duše mé
bij tónem poplašným!
Pak snad mé labutě,
tvou probuzeny hrou,
na vodách nehybných
se trochu zachvějí...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.