Buď pozdravena, Republiko naše,
v den svého výročí, o svátku národním!
My na tě ještě nesměle a plaše
hledíme, nevěříce dosti zrakům svým.
Posledním vzdechem vojína jsi byla
umírajícího v krajinách dalekých,
pro tě se ústa odsouzence chvěla
servaným šeptem v rukou vrahů prokletých.
Tisíce synů tvých pro tebe mřely,
nebylo, kdo by žití pro tě litoval.
Kdo by dnes tebe drze bourat chtěli,
těm by již věrný lid tvůj odpověď svou dal.
Buď, Republiko naše, pozdravena,
nechť růže štěstí svatostan tvůj ovíjí!
Buď každá hlíza z těla vytržena,
nechť národ v lásce, svornosti se rozvíjí!