Oh, líbezný a slibů plný sne,
co kouzla pro churavé srdce máš!
Však proč jen nad černými strastmi dne
nadějí marných světlo rozžeháš?
V daleku stojí štěstí mého dům,
zamčena brána, stezka zarostlá...
A Bůh jen ví, jak hrozným vstříc jdu dnům
a kde mé oko naposledy vzplá!