Až přijdeš ty, již od chvíle té čekám,
kdy mužství prvně k srdci hovoří,
za ruce vezmeme se mlčky
a spěchat budem v dálné pomoří.
Nad námi nebe... dole zem a moře...
odvěké vlny přísně zahučí
a s vzlykem „věčně! věčně! věčně!“
dojati klesneme si v náručí...