Ach neklovej,
prosím tě, zapřísahám tě,
juž neklovej v mém mozku ztýraném,
bezcitný dravče s ostrým zobanem,
ohyzdný supe ze skal Bolesti!
Buď rozumným a sedni ke mně teď
a já ti povím o kořisti bohaté,
jen mozek můj už na pokoji nech:
Do bílých, rozkošnických létni měst,
tam tukem zarostlé a měkké mozky jsou,
buržoů mozky, věř, ti skvělé hody připraví!