Když časem pomyslím, jak tupě žijete tu,
vy ctnostní občané, tak bez bouří a vzletu,
jak celý život svůj tu prodřímáte chabě
a dbáte toho jen, co povídal pan hrabě,
já chtěl bych bořiti vráz všechno s Karlem Moorem,
já chtěl bych celou zem i nebe spálit vzdorem –
či znaven jako on svůj život proklít krátký
a chtít jen navrátit se zase v lůno matky
a být pak podruhem a vláčet okovy –
ó moji krajané, ba, zrovna jako vy!