Vltava kalná je strouha
třinácti mosty žíhaná,
sto věží nad ní čouhá
jak ježatý hřbet satana.
Vltava městem se točí
unavená a pomalá,
každou noc do ní skočí
nějaká holka zoufalá.
Těhotná, chlapcem opuštěná
bloudila mokrou ulicí –
Vltava je prý stříbropěnná,
nalhávají si básníci.