Skip to content
1868–1950

TICHO.

Jaroslav Kvapil

Abys prožil, co ti dáno není, zavřít musíš oči jako v snění, rozsvítit své duši, neptat se jí, kudy do závratna její chvíle spějí.

Kdybys řekl slovo, kdybys vzdychnul, všechen zázrak zhasl by a ztichnul, a tvá plachá duše jako žena před tebou by stála nahá, zneuctěna.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
TICHO. · Jaroslav Kvapil · Poetry Cove