Nic nechci víc než bílý květ,
jenž v jasmínových keřích svítí
a který s vůní slét’
v tvých ňader toužné vlnobití.
Nic nechci víc než hvězdný svit,
jenž chví se v nebe bledém moři,
a který tiše skryt
ti ve hlubokých očích hoří.
Nic nechci víc než teplý dech,
jejž letní noc v svých lesích tají,
a kterým v sladkých snech
mne tvoje rety uvítají.
Nic nechci víc než umřít hned,
jak vadnou květy na svém stvolu,
jak v smrti na rtu ret
my šťastni umřem jednou spolu.