Jak starý mistr mysle na Madonnu
v div miniatur kouzlil krásu ženy,
vlož, básníku snů vůní omámený,
sem kouzlem barev žhavou píseň onu.
Mé umění, jsi plno měkkých tónů
i těžkých barev, tkaných na gobeliny,
a v duši mé jsou Kráse posvěceny
tvé divné sloky září visionů.
Máš zvláštní půvab divných ženských zraků,
já tebe kdysi našel v světic klínu
a teď tě nesu Krásy do zázraku.
Z tvých miniatur její missál vzrůstá
a nepochopen, ztracen v jejím stínu
jak misku Graalu zvedám tebe v ústa.