V tebe stajeny jsou věčnost celá,
krása vášně, ryzost přesvědčení,
nesmrtelnost smrtelného těla,
zpupnost zla i bělost roztoužení.
Vše je tříští náhody a zvyku,
není třeba, bychom pro to byli –
tys jen pravdou, svatý okamžiku,
protože jsi opravdu v té chvíli.
Po tobě vše do šediva splývá,
po tobě už není horoucnosti,
radost činu jako bolest divá
zanikají tebou do marnosti.
Hrdě se jí člověk v tobě rouhá,
rozkvétaje tebou do krvava,
nesmrtelnost únavná a dlouhá
v záchvatech tvých nádhernou se stává.
Andělů máš zavržených pýchu,
celá věčnost tebe nezkonejší –
stejně krásný v čistotě i hříchu,
pozdraven buď, vládce nejslavnější!