Hleď, západ zhasíná a cesta daleká!
– Kam spěcháš? Ke hrobu... Ó postůj chvíli přece!
Noc bude hluboká, zda tebe neleká?
– Hleď, purpur oblohy jak roztál v modré řece!
Jsou kraje bez lidí a vzdálen je náš cíl.
– Bůh v hmotu zakletý tu tiše mluví s námi.
Děs mrtvé samoty nás tady zachvátil.
– Ó ticho bez konce! Pojď, usnem pod hvězdami.