Co je vína ve poháru,
vypij lehce, vypij snadně,
neptej se, zda kapka zmaru,
zda-li jed spí jeho na dně,
žluč-li do něho ti padne!
V zapomnění divém žáru
vypij vše, co ve poháru!
Potom přijde žalná touha
po všem, co už více není,
bouře vzejde divá, pouhá,
hladinu tvé duše zpění,
sny tvé vrhne v zapomnění,
a tím žitím smutně, zdlouha
povede tě žalná touha.
I ta láska oklame tě,
ale věř jí přec v té chvíli,
kdy se sluníš v jejím létě,
jásáš jejím žárem spilý –
a těch snů, jež tobě zbyly,
užij v jejich plném květě,
než ta láska oklame tě!