Noc byla plná snů a touhy,
květ střásala ti ve vlasy,
když v bolestný můj život dlouhý
ty jako anděl přišla jsi.
Noc bouřlivá se krajem tměla,
ni hvězda v nebi nebyla,
když na věky se uzavřela
mé lásky smutná mohyla.
A nekonečná noc je zase,
zem tiše dýše po práci,
v tom jejím mdlém a smutném jase
mé srdce touhou krvácí.