Skip to content
1868–1950

Popelec.

Jaroslav Kvapil

Fidli, fidli, fidli nahoru a dolů – jak tě oči zhlídly, tančit půjdem spolu!

Šenkovnou se kmitnu, v pase tebe chytnu, jde to cupy dupy, hleďte, sousedi –

ať se u chalupy máma škaredí! Máma škaredí se nevolky či volky –

sousta nemám v míse, ale rád mám holky! Roztočím je v krátku hezky po pořádku,

aby nevystydly dlouhým čekáním – fidli, fidli, fidli, zimu zaháním.

Fidli, fidli, fidli, chasa ustoupila – tys mi všemi šídly podšita, má milá!

Celá ves se fantí, hřejte, muzikanti, ať má milá sama, se mnou sama je –

však nám panímáma taky zahraje! Už to ráno vstává, pomoci už není,

už mi s bohem dává moje potěšení! Už se ráno blíží, oči se mu klíží,

a mne nepobídly, abych s nimi spal – fidli, fidli, fidli, však já půjdu dál!

Fidli, fidli, fidli, moje potěšení – kde tvůj milý bydlí, pro dva místa není.

Otčenáš si šeptej, hrobaře se zeptej, kde tvůj milý bydlí, zlaté srdce mé –

fidli, fidli, fidli, však se sejdeme!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Popelec. · Jaroslav Kvapil · Poetry Cove