Hola, pijme, kamarádi,
ať se stane, co my chceme –
koho máme z duše rádi,
tomu dneska připijeme!
Modré oči, modré oči,
všechen mok ten červenavý,
co mi krčmář v pohár stočí,
na vaše já piju zdraví.
Modré oči? vy už spíte,
nespíte-li, vzpomínáte –
zdali pak si pomyslíte,
že mi víno rozum mate?
Ale proto mi jej mate,
že v něm vaše krása zpívá,
že vy z něho žhoucí pláte,
dovádivé od jakživa.
Hola, pijme, kamarádi,
ať to plá v tom víně rudém –
na světě jsme dneska rádi,
jednou také v hrobě budem.
Ale, až mou rakev černou
zaházejí chladnou hrudou,
velkou láskou, bezeměrnou,
modré oči plakat budou.