Velikou vásu, samý jas,
roztříštil bůh a hodil v svět,
její teď záře zlatý sled
jste vy, ó hvězdy, den když zhas.
Duši mou rovněž v jeden ráz,
mystický v které voněl květ,
– velikou vásu, samy jas –
roztříštil bůh a hodil v svět.
V neznámo, střepy, jděte zas,
odkud jste přišly, leťte zpět
v nesměrna kouty, v propasť let:
naplniž vesmír každá z vás,
velikou vásu, samý jas!