Můj vtip mě opouští a moje plány blednou...
Já kdybych vtipný byl, jak býval jsem, zas jednou,
vtip ještě poslední bych provedl vám, páni:
ten tulák, písničkář, jenž bůhví kde se shání,
by domů vrátil se a koupil kousek pole,
v svém domku venkovském by dřel se na stodole
a z vašich ctnostných dcer, jež umějí tak vařit,
by za choť jednu vzal a začal hospodařit
a začal pomlouvat – líp nežli vy, ó líp! –
ó Bože veliký, to byl by přece vtip...