Ó moudří občané, vy ctnostní do únavy,
i já vám ctihodné už tedy poplet’ hlavy?
Jsem ztracen naprosto, jak prý jste usoudili,
moh’ být jsem suplentem už skoro v malé chvíli –
a zatím... „Básničky mu celou hlavu spletly,
a píše nemravně, jak v novinách jsme četli,
a knihy vydává – ba, považte si, kmotře,
i o nás kolikrát se v novinách těch otře!“
Mé díky, pro hanbu však nepřečkám ten den,
až od vás jedenkrát snad budu pochválen!