Jako kdysi, znovu nezrozen,
světem bloudě v drobných atomech,
přírody ty cítíš tvůrčí dech,
v nových tělech, nový žiješ sen.
V neznámo kams pad jsi, zahozen
za poznání tajuplný břeh,
jako kdysi, znovu nezrozen,
světem bloudě v drobných atomech.
V nocí vůni, v žár, jejž nítí den,
v tvůrčí síly nekonečný spěch,
všehomíra věčných na ňadrech
zapomenut pad jsi časům v plen,
jako kdysi, znovu nezrozen.