Skip to content
1868–1950

MÍR.

Jaroslav Kvapil

Mou duší náhle to radostně zachvělo jako ten polibek dlouhý a vroucí, jejž jsi mi, matičko, vtisknula na čelo, když jsem tě opouštěl spěchaje do dáli:

já viděl oči ty, jež pro mne plakaly, já slyšel srdce tvé tlouci. A náhle v srdci svém pustém a setmělém cítil jsem lásku tvou velkou a vroucí:

ó zůstaň, matičko, mým dobrým andělem a v pustém tohoto života úskalí ať vidím oči ty, jež pro mne plakaly, ať slyším srdce tvé tlouci!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
MÍR. · Jaroslav Kvapil · Poetry Cove