Lopud, smaragd v Jadranu –
dlouho-li tu zůstanu?
Říjen jest, a v jeseni
vše má pachuť loučení,
vše se v hořkost promění.
Člověk zmaru přivyká...
Vzpomínám tu na Dyka,
nahořklého básníka!
A tak na tom Lopudu
cituji si Nerudu
o stařeckém osudu...
Byl jsem, jsem – a nebudu!