Zahalený do kožichu,
rolničkami zvoně v dál,
plný vtipu, plný smíchu
přijíždí princ Karneval.
Víc než zima, která mrazí,
dýchá růží do líček,
do daleka vesel hází
plno sladkých hubiček.
Zdráv buď, princi Karnevale,
do daleka dále spěš,
ať v té zimě nenadálé
hodně žáru rozneseš!
Hodně žáru do srdéčka,
hodně žáru do líček,
kde jen číhá lásky léčka
a s ní plno hubiček.
Ejhle, v jedné chvilce zrádné,
než smích měkkých rtíků ztich’,
co jich za vějířem padne
sladkých, žhavých, opojných!
Na čelo i v sněžnou šíji,
na oči i do líček,
až se celá duše zpíjí
požárem těch hubiček.
Zdráv buď, princi Karnevale!
Rolničkami zvone v dál
spěchej dále, dále, dále,
svět by celý tancoval!
Zvesel nám ten lidský osud,
dýchej dívkám do líček,
slz kde bylo plno posud,
ať je plno hubiček!