Když zapěla nám po prvé,
tu rděla se vám do krve,
a kdekdo tušil, tento skvost
že velikou má budoucnost.
Teď zná už žití zápasy
a na vavříny zvykla si –
ba, těší se i z takých řečí,
že minulost má ještě větší.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.