Kde naše štěstí? Bylo, jest a bude,
v žhavé touze plálo, v oddanosti dříme,
z každé snahy naší narodí se všude,
krví srdcí vlastních zas je vykoupíme.
Vesna obrodí se v milionech tvarů,
v milionech srdcí naše ideály,
v záští protivníka, v utrpení žáru,
v polibcích i z hrobů, jež jsme oplakali.
Vidíš hasnout slunce, moje drahá ženo?
Rci, zda navždy shasne, dnes když vykrvácí?
Odvěkou svou silou bude vykoupeno...
Kde je naše štěstí? V lásce, v dobru, v práci.