Milý bratře Kadeřávku!
člověk míní, Pánbůh mění,
a tys překročil tu lávku,
po níž návratu už není!
Je ti tedy přes padesát
na tom bludném lidstva marši,
netřeba však hlavou klesat –
jiní jsou tu ještě starší!
A náš bratr Kadeřávek,
oprostiv se od všech léček,
vydržel to bez oddavek
jako švarný mládeneček.
Ani Mářa ani Slávka
ani Karla ani Míla
na Františka Kadeřávka
jaktěživa neplatila.
Zbavil ses tak mnohé gejši,
mnohému jsi unik’ zmatku,
a teď s druží nejvěrnější
slavíš tu svou padesátku.
Místo manželského lože
pořídil sis tuhle lóži,
a v té lóži bez soulože
se ti familie množí.
Milý bratře Kadeřávku!
Místo pugétů a darů
přijmi ruské vodky dávku,
přijmi kilo kaviáru.
Možná, že si připomeneš,
jaká je to medicína:
přivezl ji bratr Beneš
z Moskvy rovnou od Stálina.
Milý bratře Kadeřávku,
nesklonil jsi nikdy šíje
pod manželskou pod ohlávku,
proto se ti blaze žije.
Pomysli, že měl bys harém
nebo aspoň konkubinát!
V souvislosti s kaviárem
radš to nechci připomínat –
a tak tedy skončím krátce:
dlouho buď nám živ a zdráv
a i po té padesátce
doopravdy kadeřav!