I ta radost v posled rozesmutní,
i ta bolest dodá posily,
co je zcela, co jest absolutní,
co je víc než rozruch na chvíli?
Zdráva’s, věčnosti! V své lidské mdlobě
vteřinami probíjím se k tobě,
v posled splyne všechno, smích i vzdech –
aspoň najít rythmus věcí všech!