Podnes vás tak vídám, půvabnou a svěží,
s graciesní posou, nejkrásnější z hostí...
Jak ta léta letí, jak ty časy běží!
Podnes dýše salon vaší přítomností.
Jak to dávno, dávno! Všechno jest už cizí,
přišly jiné touhy z daleka i z blízka...
Jak ty časy běží, jak to v dálku mizí!
A přec podnes po vás duši mé se stýská!
V dálce bílé květy na váš hrob už sněží,
vyprchaly vůně, zvadly vášně ryzí...
Jak to dávno, dávno! Jak ty časy běží!
Jak ta léta letí! Jak to všechno mizí!