Má zlatá mladosti, v svém bohorovném hříchu
tvá póza tragická jak po letech je k smíchu!
Tvé kletby hněvivé, tvé potrhané struny,
tvá svatá nenávist, tvé blesky z kalafuny –
dnes vše to vypadá jak staromódní časy...
A přec, má mladosti, co bývalo v tom krásy!
Svůj titul královský, když ubývalo síly,
těm kletým kramářům jsme rádi zastavili –
a teprv po letech z nás každý chtěl by rád
zas třeba o hladu své říši kralovat!