Ó bude jaro? Proč tak dítě zticha
a proč se vaše malá ruka chvěje,
když od západu zimní večer dýchá
a teskně zpívá píseň beznaděje?!
Ó zda-li bude? Z vašich pohledů
já za zimy je vyčíst dovedu
a z vaší dlaně, vaší na líci,
to jaro zářící.
Ó bude jaro?! Ve svých sladkých tónech
a ve svých trilcích, s melodií vřelou
ti slavíci se vzbudí na balkonech
a v duši naší vzbudí vesnu celou.
Ó zda-li bude? To mi postačí,
že z vaší ruky hřeje nejsladčí,
že v jeseni vám hoří na líci
to jaro zářící.
Ó bude jaro! Kterak toužně hřeje
vám v pohledech i v zaníceném líčku,
ó jak se vaše malá ruka chvěje,
ta ruka spjatá v úzkou rukavičku!
Ó zda-li bude?! Bude, duše má,
a bude snivé plát nám oběma,
mně na rtech žhavých a vám na líci,
to jaro zářící!