Ó země, probuď se, již spalas’ dlouho dost,
my chceme jaro zas, stín háje, zeleň polí,
a osten krvavý, jenž do srdce nám vrost’,
ať zkvete růžemi, ať nás už nezabolí:
již vůní palouků a písní skřivana
pěj velké vzkříšení, pěj slavné hossanah!
Ó země, krve dost jsi české vypila,
a ten můj drahý lid svým potem zrosil tebe –
ať zkvete z krve té teď růže spanilá,
a z potu bílý květ ať svoji vůni střebe:
chcem s vůní palouků a s písní skřivana
pět velké vzkříšení, pět slavné hossanah!