V ČERVÁNCÍCH.

Je opět čas, kdy obzor náš se mračí, co dnes, co zítra? marně ptá se dav. Já zřím, jak z půdy roste símě dračí a zvedá k nebi zhouby sedm hlav.

Jak vichry dva boj vášeň s vášní stáčí a v krvavý se halí rudý háv. Hle, gladiator, v jásotu i v pláči vždy lidstvo volá: „Césare, buď zdráv!“

Nechť snilo sen kdys blahý o svobodě, znak otroctví mu tkví teď na čele a při něm zločin prostopášní v shodě. Ó snílkové, ó blázni, kteří díte:

„Věk humanity září přeskvěle!“ – Ne! Lidstvo, divoch, vždy je krví zpité. Co proroků ti hymny, podlá změti, jež vkládáš pouto na vlastní svou šíj!

Zda věčně chceš být v hříčku a smích dětí, zda budeš k šlehům všem jen volat: „Bij?“ Kdy obří rukou, jež se nezná chvěti, svůj hromný vezmeš, nepoddajný kyj?

Ó pochop již, že spásy zvěsť kol letí, že v hruď ti bijíc hřímá: „Vstaň a žij!“ Ó vstaň a rozdrť Heraklovou paží, co poutá krok tvůj k světlu, v ideál,

a s volností buď osvěta tvou stráží. Ať trůny klesnou v prach a purpur zbledne, tvá budoucnosť, ty vždy přec půjdeš dál a v troskách nový chrám si lidstvo zvedne.

Ó věřím, lidstvo že jho střese sluhů, jež v porobu mu vězní mužnou dlaň! Jak gigant vzpřímí se a v očích duhu laur vítězný si připne v zrytou skráň!

Kněz ku kříži a rolník sáhne k pluhu, ne meč, jen kniha reků bude zbraň, zas přímo v oči pohlédne druh druhu, a heslem všech: „Jdi k předu, neustaň!“

Ó přijde čas, kdy vědět bude každý, co značí velký člověčenstva cíl, a válka bude slout jen dílem vraždy. Nechť obětí dnes žertva k nebi tryská,

já tuším v červáncích tu chvíli chvil, já křičím: – Doba vítězství je blízka! „Mír!“ – slyším z dáli jitřní hlahol zvonů – „Mír!“ – volá s nebe anděl, v oku žár.

„Mír!“ – odpovídá mu vzdech milionů, „buď klet, kdo sije v lidstvo zášť a zmar!“ Den člověka když nachýlil se v sklonu, nač jemu pravěký ten, mrzký svár?

Dost pila země krve, žalných stonů, měj radosť teď a píseň, tisíc jar! Jen v plodné práci skryt čin hodný muže – třesk meče trofej tvoř jen barbarů,

než také na jich hrobech zkvetou růže! Ó lidstvo! Tvá nechť hvězda, ruka dělná ti podá pít vždy z míru pohárů – a velká pouť tvá bude nesmrtelná!