S jarem na voze k nám přišlo pohádkovém,
zářné jako hvězda, kouzla budíc slovem,
přiběhlo k nám s písní na stříbrné rose,
v bílé košilce jen, kučeravé, bosé.
A kam vstoupilo, již pučí růže zlatá,
hlas má jako zvonky, líce nad poupata,
a kde zrakem blýsklo, povzdech zasmušilý
roztál v slunný paprsk naděje v té chvíli.
Jeho dechem prchá s čela každá vráska,
v něm vždy radost jásá, slunce, třpyt a láska –
krásné, rusovlasé, s luznou máje zvěstí
na motýlích křídlech přilétlo k nám štěstí!
Ó mé dítě, tys ten jasný úsměv jara!
Kéž jen ve tvé duši radost věčně hárá,
buď v nás kouzla žití – a pel snů a písní
svět ať nikdy žalem tobě nepotřísní...