Skip to content
1855–1925

SLOKY.

František Kvapil

Snů zlatých číší, která věčně hárá, buď tobě život s luznou písní jara! Když vichr hřmí a hlučí bouře divá, ať v srdci tvém vždy štěstí skřivan zpívá!

Ten hymnus plesný ať se neztmí žalem, ať vždy tě chrání strastí před přívalem! Vždyť jako anděl s hvězdnými jsi křídly k nám slétla na zem, kde jen smutek sídlí.

Náš úděl žal – co z nás ti dát kdo může? ty v srdce máj a v cestu syp nám růže! Jak Beatrix nás k hvězdám veď a k nebi, zde pod námi jen černá tůň se šklebí.

Buď žehnána! Zem pod tvou stopou zkvetla – buď snem ti život, štěstí snem a světla!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SLOKY. · František Kvapil · Poetry Cove