Skip to content
1855–1925

SLOKY.

František Kvapil

Ne – mistra jednoho stín zářící mi v duši neplál z žití cest. Slyšíte? V háji pějí slavíci! Zříte-li? Nebe plno hvězd!

Ze zdrojů čistých pil jsem – vlastní svět však pučel v srdci, jásal, pěl – Že z něho povadl tak mnohý květ? To vichr sněti zurážel...

Jak život chvěl se duše v zrcadle, tam radost, a zas hoře mračný zjev – přes zlobu dne však, tužby zapadlé zní hrdý, svobodný můj zpěv!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.