Van Dyck nám kouzla štětce zlatem kreslí,
vzduch naplněn je vůní rylce Giotta,
nechť venku sníh a vánice a slota,
vždy májem Sanzio k nám dýchá z jeslí.
Allegri, k ráji andělé jejž nesli,
zář modrých nebes vesnil do života.
k nim Rubens přimaloval pierrota,
Murillo skryl se za hvězdnými křesly.
Všem Veronese zpívá píseň jara,
šum, vřava, křik a ples mu echem volá,
kol ze všech zraků nesmrtelnost hárá.
Ó staří mistři! Jak mi žel vás bývá,
když hudlařů dav mělký zří k vám z dola,
vtip o vás brousí, hašteří se, zívá!