Po nebi mraky v dálné kraje jdou,
a já k nim volám nocí dalekou:
„Ó vraťte mi ten zašlý mládí čas!“
V daleké noci slabý hyne hlas,
a v duši se jen divá bolest pění,
a v srdci dávné, odumřelé žaly...
Ó není návratu, kde naděj není,
kde jitra východ tmy zas pochovaly!
Ó není naděje, kde srdce krev
otrávil žití teskný, chmurný zpěv,
a divoký jen smích
se mísí v dozvuk tužeb posledních...