Na rozkvetlou haluz pěnička si sedla,
rozjásal se písní celý sad!
Všecka srdce k lásce, k radosti se zvedla:
– Máš mě rád?
zvoní, volá, zpívá jaro odevšad!
Jak ta chvíle máje sladká je a milá!
Myslíš, že ti k štěstí postačí?
Sotva rozkvetla – již bouře zdivočilá
přikvačí,
a tvé modré oči v stesku zapláčí!
A přec vzpomínkou vždy oblaží tvou duši
kvetoucího mládí ratolest...
Zachovej ji svěží, jak tvé srdce vzruší –
z lidských cest
snít a vzpomínat a toužit všecko jest!