Do sloni řezána, co divů skrývá
ta skvostná číš! Hle, v bujném letí trysku
roj bakchantek, že sotva tkne se písku,
a v jásot jich skal echo hymny zpívá.
S křídlatých koles, smečka tigrů divá
jež táhne, vína bůh svou zvedá misku –
v ní réva hoří, pne se po křovisku,
vše plní žárem, v šílený let zrývá.
Tak hřmi a jásej, písni, v kruhy světa!
Vše strhni v rej, s čím tvůj se hlahol setká,
ať žehnána, ať zhrzena neb kleta.
Myšlénky vínem duše má je zpita –
v ni Krása všecky své nechť hvězdy vetká,
jež laurem nesmrtelným tebe vítá!