Dokonána vyměřená
pozemská má úloha;
nalezne-li žádoucího
smilování u Boha?
Vroucně vzývám Matku Pannu:
„Rač mne vzíti pod ochranu!“
Ó jak těžko nepodvratně
v přikázaní Božím stát!
Vždyť i člověk spravedlivý
klesá denně sedmkrát.
I já klesal v boji prudkém
myšlenkou a slovem, skutkem.
Desetkráte-li jsem klesl
v boji s ďáblem ve zlý hřích,
stokráte jsem k nebi vznesl
uplakaných očí svých:
„Kriste, pro Své umučení
dejž mi hříchu odpuštění!“
Doposud jen zřídka plesám,
konče s nepřítelem boj;
shledávámť, že slaba, tupa,
nevítězna jest má zbroj;
konec bojů už se blíží,
a Bůh na mne s nebe shlíží.
Hospodine, Bože věčný,
kroť Svůj spravedlivý hněv!
Pro zásluhy Syna Svého
milosrdenství mi zjev;
rač mne zbavit hrozné tísně,
nesuď moje činy přísně!
Spasiteli Jezu Kriste,
ukaž tvář mně milostnou,
v kajicné mi duši ukoj
navždy trýzeň žalostnou;
přidělený anděl Strážný
bojuj se mnou boj ten vážný.
Výkupnou Svou krví obmyj
ze všech hříchů duši mou;
Svatý Duch ji zdob a krášli
milostí Svou všemocnou;
vyproste mi, svatí v nebi,
čeho pro ráj zapotřebí!
Svátostmi buď posvěcena
ta má duše jediná,
až se ozve zvučným hlasem
poslední má hodina;
svatý Petře, otevř bránu,
dejž mi vjíti k Bohu Pánu!