Ký ďas toho chlapa nese
mezi líné pobudy?
Dobří lidé, nedivte se,
vždyť má kabát z ostudy.
Pracovati se mu nechce,
v krajinách se potlouká,
živiti se umí lehce,
pilné lidi ponouká.
Bez potu a bez bolů
žije z cizích mozolů;
za parna si hoví v chladu
sám, neb u svých kamarádů;
na noc teplý má chlév známý,
někdy i stoh suché slámy;
často také bez únavy
ubírá se do šatlavy;
aby spánkem zotaven
zase mařil příští den:
neštítí se žádné špíny,
jen když má dost líhoviny.
Má-li v hlavě dravců roupy,
směle krade, ba i loupí.
Hanbou svou se tulák chlubí,
až zlá Morana jej zhubí;
zahaliž nám závoj hustý
taký život bohapustý!