Nejbídnější provinilci,
nejškůdnější odrodilci,
kazí víru národu;
chceš-li míti pokoj svatý,
rázně zapuď od své chaty
šířitele podvodu.
Ten, kdo víry v Boha nemá,
horším bývá než tvář němá,
již má za svůj milý vzor;
víc než ona v společnosti
lidem bývá jenom k zlosti,
všude seje zhoubný spor.
Pokoje si nikde nedá,
slávu svou a zisk svůj hledá,
stále chce jen panovat;
žádného sám nemá klidu,
dohře cítí tu svou bídu,
do šťastných ji vnáší chat.
Kdo se jeho pýše příčí,
toho, kde jak umí, ničí,
strojí mu jen bol a žal;
jazykem a hrubým pérem
po okolí po veškerém
stříká jen svůj vlastní kal.
Studu nemá v sobě trochu,
podobá se mistru zlochu,
láká lidi na scestí;
moudrý člověk se ho straní,
třeba-li, se mužně brání,
aby nešel v neštěstí.