Snadno mluvka, jinoch nezralý,
lidem rozum mělký zakalí;
také sele, jehně, tele
jazykem a hubou mele.
Zkušeným-li dát chce rady
nezkušený mluvka mladý?
Slavíček jen skromně zatíká,
zpěvu nechce učit slavíka,
slavíček se od slavíka učí,
než se lesem slavně rozezvučí.
Nedouk-Ii vyspělého učí,
o všech věcech mluví, až to bučí.
Skromná děva máloletá
v kruhu starších neštěbetá.
Mluví-li stařenka, vnučka i neť
uctivě naslouchej, punčošku pleť.
Pyšná děva prostořeká
jazýčkem svým všechno seká,
v horlivosti rozehřáté
plká páté přes deváté.
Ó kéž by se viděla,
jistě by se styděla!
Každý, kdo ji slyší, vidí,
místo ní se rdí a stydí.